Sucho odstavuje evropské reaktory. Hrozí kvůli nedostatku vody další zdražování elektřiny?

Když chybí voda, reaktory mlčí

Evropský energetický sektor čelí další nečekané zatěžkávací zkoušce. Extrémní sucho a vysoké teploty způsobily kritický nedostatek chladicí vody v řekách, což nutí provozovatele jaderných elektráren k omezování výkonu či úplnému odstavování reaktorů. Výpadky v řádu gigawattů hlásí Francie, Rumunsko a zejména Maďarsko. Právě pro našeho jižního souseda jde o mimořádně citlivé téma, neboť jádro se na tamní domácí spotřebě elektřiny podílí z plné poloviny a výpadky tak musí země kompenzovat drahým importem ze zahraničí.

Česká stabilita v moři nejistoty

Česká republika je na tom v tomto ohledu naštěstí výrazně lépe. Tuzemské jaderné elektrárny Temelín a Dukovany zůstávají plně v provozu a sucho jejich chod bezprostředně neohrožuje, což stabilizuje naši přenosovou soustavu i domácí trh. Nicméně propojenost evropského energetického trhu znamená, že lokální výpadky v Maďarsku či Francii mohou snadno poslat ceny silové elektřiny na lipské burze směrem vzhůru. Český spotřebitel tak není před nepřímými důsledky evropského sucha stoprocentně chráněn.

Makroekonomické dopady a inflační hrozba

Z makroekonomického pohledu představuje sucho v energetice varovný signál. Růst nákladů na energie je tradičním spouštěčem sekundárních inflačních tlaků, které se následně propisují do cen prakticky veškerého zboží a služeb. Pokud by nepříznivé klimatické podmínky přetrvaly, mohl by být návrat k dlouhodobé cenové stabilitě komplikovanější, než se původně předpokládalo. To, jak se změny cenové hladiny podepisují na kupní síle vašich úspor, si můžete snadno spočítat, pokud využijete naši Inflační kalkulačka. Klimatická rizika se zkrátka stávají reálným finančním faktorem, který musí brát v úvahu nejen centrální bankéři, ale i běžní investoři při správě svého majetku.